Podrobnosti o měnovém kurzu
Historie a současnost měn
V minulosti byly penězi drahé kovy, například zlato, viz zlatý standard. Jednotka každé měny byla jen jiným názvem pro určité množství tohoto kovu. Směnné kurzy proto byly dány, šlo o pouhé poměry hmotností měnových jednotek. K jejich změně došlo jen tehdy, stalo-li se, že panovník prováděl znehodnocování mincí, viz seignorage. Tyto praktiky byly rozšířenější ve středověku. Později se staly velice vzácné, a sice v průběhu devatenáctého století v době tzv. zlatého standardu. Naopak dnes, kdy nejsou peníze kryty komoditou a tedy jejich hodnota není nijak ukotvena hmotností kovu, jsou změny kurzu prakticky neustálé.
Fixní kurzy komoditních měn nebylo obvykle třeba sledovat, namísto toho byly předmětem zájmu vývozy a dovozy kovu (zlata) z a do jednotlivých zemí. Vývoz zlata znamenal, že občané dané země si kupují vyšší množství statků a služeb v zahraničí, anebo masivně investují. V dnešním režimu nekrytých peněz a volně plovoucích kurzů by se taková situace projevila poklesem dané měny. Dovoz zlata byl pravým opakem, dnes by šlo o posílení kurzu. Ačkoliv komoditní peníze v současnosti používány nejsou, tento mechanismus má stále svou důlěžitost, protože fakticky fixní kurzy nadále existují mezi zeměmi, které používají stejnou měnu, tedy například v eurozóně. Jde o speciální případ s kurzem 1:1. Toky eur nahrazují kurzová přizpůsobení.
V případě dnes mnohem častějších komoditou nekrytých peněz je pro kurzy rozhodující především měnová politika centrálních bank. Jestliže množství dostupných jednotek nějaké měny vzroste, stane se totéž, co následovalo znehodnocení mincí, daná měna ztrácí vůči ostatním. Naopak jestliže cizí centrální banky znehodnocují své měny rychleji než domácí, pak dojde k relativnímu posílení domácí měny vůči zahraničním. K tomuto kurzovému pohybu může centrální banka zaujmout různé postoje a může reagovat různým způsobem.
Jestliže se vzdá jakékoliv intervence, potom se jedná o tzv. režim volně pohyblivého kurzu (tzv. floating), přesněji o čistý floating. Jestliže si pouze vyhradí právo zasáhnout, aniž by jej často využívala, pak se hovoří o dirty floatingu, což je případ přístupu ČNB ke kurzu české koruny. A konečně, pokud je zavázána udržovat pevnou výši kurzu (obvykle se tím myslí udržování určitého pásma změn), říká se tomu též režim fixních měnových kurzů. Potom musí reagovat na vychýlení kurzu mimo kýžený interval nákupy nebo prodeji na devizových trzích.
Zdroj: wikipedia.org
